V ten samý den, kdy jsme měli možnost projet se v sedanu NIO ET7 jsme měli také příležitost „otestovat“ Polestar 2. Slovo otestovat je záměrně v uvozovkách, protože elektromobil jsme měli půjčený pouze na 90 minut. Na první dojmy by to ale mohlo stačit – jak se nám tedy líbil a z čeho jsme byli překvapeni?
Stejně jako v případě ET7, i s Polestarem 2 jsme si mohli dělat co jsme chtěli – elektromobilem jsme se tedy projeli jak ve městě, rychlostní silnici, tak také dálnici. Polestar 2 byl ve výbavě Long range Dual motor with Performance, která je ze všech nejvýkonnější. A je to poznat.
Na začátek trocha dat:
- Výkon: 476 hp
- Pohon: 4×4
- Udávaný dojezd: 418 km
- Zrychlení z 0 na 100 km/h: 4,2 vteřiny
- Maximální rychlost: 204 km/h
- Kapacita baterie: 78 kWh
Vzhled a exteriér
Polestar 2 je stále pro Českou republiku celkem exotický elektromobil a není tak u nás moc vidět. Pokud ho ale jednou uvidíte, snadno si ho zapamatujete a to zejména díky specifickým zadním světlům, které se táhnou po celé délce zadní části. Elektromobil jsme měli půjčený v černé barvě, která ničím nepřekvapí. Co se zpracování týče, vše vypadá být vyrobeno kvalitně a vše k sobě hezky lícuje. Vzhledově mi vůz přijde jako mix Volva a Mercedesu, alespoň co se přední části týká.
To, že se jedná o Polestar 2 s nejvýkonnějším motorem poznáte podle žluto-zlatých brzd, které z černého auta celkem pěkně vizuálně vystupují. Zajímavé a úsměvné je, že jsme během testovacích 90 minut nezjistili, jak otevřít zavazadlový prostor. Ten se otevírá celkem netradičně pomocí tlačítka, které je umístěno nad rámečkem SPZ (to nás fakt nenapadlo). Prostor se dá také otevřít pomocí čidla, respektive nohy, kterou umístíte na specifické místo pod zadní části auta (to nás napadlo, ale místo, kam dát nohu jsme přesně netrefili). Celkový dojem působí velmi dynamicky a také je to opravdu velmi živé kompaktní auto.
Interiér
Vnitřek Polestaru 2 byl stejně tmavý, jako karoserie. Bezpečnostní pásy mají stejnou barvu, jako zmiňované brzdy, což v kombinaci s černou působí moc dobře. Vnitřek je jinak hodně sportovní a na můj vkus celkem stísněný, zde bych prostor přirovnal k nějakému menšímu BMW. Prostor je obecně menší ale to neznamená, že se v autě necestuje pohodlně, sedačky jsou sportovní, pohodlné a bezpečně vás drží, ať děláte s autem cokoli.
Líbila se nám také skleněná střecha, která celý (tmavý) interiér krásně prosvětlila.
V interiéru je spousta přihrádek, kam umístit věci, nápoje či jiné drobné předměty. Interiéru poté dominuje velký displej, přes který ovládáte různé funkce auta, jako jsou mapy, rádio, různá nastavení režimu jízdy, vyhřívání sedaček, teplotu, klimatizaci a mnohé další. Zajímavostí je, že software „běží“ na platformě Android Auto od Googlu, tj. stačí vyslovit povel „Hey Google“ a můžete klást příkazy a požadavky. Pozitivní je, že celý systém byl v češtině, bohužel ale hlasový asistent česky neumí a vozidlo jsme tak ovládali anglicky.
Co se týče head-up displeje, tak ten Polestar 2 neměl.
Pokud porovnáme software infotaimentu Tesly, NIO a Polestaru, tak Polestar je jednoznačně nejslabší. Funkce nejsou moc logicky umístěné, tlačítka jsou enormě velká a prostor obecně špatně využitý. Jediné pozitivum je tak zmíněná čeština. Pozitivně hodnotíme také audio systém, který dodává Harman Kardon, takže o kvalitu je postaráno.
Na zadních sedačkách je prostoru tak akorát pro kratší cestování, 5 hodin bych ale v autě trávit nechtěl a cestování pro posádku vzadu nemusí být pohodlné. Opět jsem si připadal jako v menším BMW. Vzadu nechybí loketní opěrka a opět spoustu místa a kapes kam dát nejrůznější věci.
Polestar je švédská automobilka založená v roce 1996 automobilovým závodníkem Janem Nilssonem pod jménem Flash Engineering. Firma se prvních deset let soustředila na sportovní úpravu vozů pro závodní účely od automobilky Volvo Cars, v roce 2005 pak byla odkoupena Christianem Dahlen, jenž jí dal jméno Polestar Racing.
Testovací jízda
Pojďme ale k tomu nejpodstatnější, co od elektromobilu ve výbavě Performance očekáváte – jízdní vlastnosti. Při pomalém rozjezdu má elektromotor takový divný zvuk, řekněme, že se nejvíce podobá bzučení tramvaje. Pokud ale jedete více než 15 km/h, zvuk přebije hluk z odporu pneumatik a nijak vám nevadí. Elektromobil jde řídit dvěma způsoby – stejně jako například u Tesly nebo u NIO je to One pedal driving, tj. rekuperace může být tak silná, že v zásadě nepotřebujete dávat nohu na brzu, a poté je to klasický režim. Osobně mi více vyhovuje one pedal driving, tj. nastavili jsme si tento režim. Vůz poté disponuje klasickým autopilotem, jako známe z Tesly, tj. stačí jen mírně držet volant a auto jede v zásadě samo – drží se auta před sebou a čte jízdní pruhy.
Co mě hodně iritovalo byl zvuk blinkru, který byl spíše jako divné lupání a byl hodně nepříjemný. Nevím, jestli se dá zvuk někde v nastavení změnit ale pokud bych si Polestar 2 někdy koupil, bylo by to první co bych řešil.
Pravá zábava přichází na rychlostních silnicích či dálnicích. Určitá výhoda byla v tom, že jsme testovali v Německu, kde není rychlostí limit na dálnicích. Osobně jsem nezažil výkonnější auto, než je Polestar 2. Když jsem dal plyn až na podlahu, akcelerace byla neuvěřitelná a strašně zábavná. Z 0 na 50 km/h jsme byli v mžiku a tento aspekt u Polestaru 2 chválím – i kvůli aktivní bezpečnosti. Akcelerace je jedním slovem brutální a pokud na ní není posádka připravena, může ji vyvést z míry. Brzdy jsou také skvělé a stejně rychle, jak auto akceleruje, tak také brzí.
Předem se omlouvám za video z testovací jízdy, akcelerace nás tak dostala, že jsme nějak zapomněli natáčet a uvědomili jsme si to až při zpáteční cestě do Mnichova – a bohužel už ve městě kde byla právě špička. Lepší ale než nic 🙂
Zbytek jízdy už byl poté ve městě, kde byla bohužel špička a zácpa, takže jízdu v centru Mnichova jsme si moc neužili.
Shrnutí
Polestar 2 je skvělý, pro nás stále exotický elektromobil, který má mnoho společného s vozvy Volvo. Přeci jen Volvo Polestar vlastní. Osobně bych si ale tento elektromobil nekoupil a to zejména kvůli interiéru – je malý a v porovnání například s Teslou Modelem 3 výrazně menší. Naopak se nám líbila akcelerace a jízdní vlastnosti. UI systému by bylo dle mého názoru dobré předělat a více se zamyslet nad tím, co od displeje člověk co řídí očekává – místění tlačítek není zrovna šťastné. Skvělý byl audiosystém Harman Kardon.
Cena Polestaru 2 začíná v Evropě na 45 500€, přičemž naše testovaná varianta stála 51 500€. Pokud máte na elektromobil značky Polestar zálusk, máme pro vás dobrou zprávu. Do konce roku bychom měli v České republice vidět oficiální zastoupení značky.
Mám rád technologie, videohry a v minulosti jsem psal příspěvky zaměřené na mobilní technologie a společnost Apple pro významné české magazíny. Telefony a Apple mě pořád baví ale trochu jsem se přeorientoval i na elektromobily. Pracuji v marketingu, na značku NIO jsem poprvé narazil asi před 3 lety a od té doby pravidelně přikupuji akcie.
Jmenuji se Jaromír a jsem otcem skvělých 5 dětí. Pracuji na různých pozicích v IT již více jak 30 let a to nejen v Česku, ale i po Evropě nebo i USA. Posledních 12 let jako nezávislý konzultant zejména jako projektový manažer. NIO jako jeden z EV start-upů je jedním z mých nejoblíbenějších. Jako dřívější velký petrolhead mám odmalička rád auta, ale již je to nějaký čas co se věnuji elektromobilitě a vším, co je s tím spojené.
